Těžba uranové rudy, provozovaná ve 20. století, byla poznamenaná horečným jaderným zbrojením během „studené války“. Těžba probíhala s různou intenzitou, od bezohledné těžby až po plánovanou, centrálně řízenou těžební činnost od 50. let 20. století. Zvláště důležité byly hornické oblasti v západních Krušných horách – Johanngeorgenstadt, Aue a Schlema. Fázi těžby uranové rudy dokumentuje kromě šachty 371 v blízkosti městečka Bad Schlema i krajina s haldami uvedená do původního přírodního stavu (mimo jiné s haldou 366 nedaleko Aue).

  • Main Elements
  • Interactive Map
  • Komplex šachty 371

    Komplex šachty 371 u obce Bad Schlema je jedním z mála báňských zařízení určených k těžbě uranové rudy podnikem SDAG Wismut, které se z velké části dochovalo. Od roku 1956 budované povrchové objekty zahrnují budovu šachty s ocelovou, 50 m vysokou těžní věží, strojovnu s těžním strojem i velkou provozní a správní budovu. Těžba v největším světovém žilném ložisku uranu dosahovala do hloubky více než 1800 m. Šachta, ve které pracovalo až 3000 osob, patřila svého času k nejhlubším dolům v Evropě a až do roku 1990 se zde vytěžilo přes 73 000 tun uranu. V objektu je nyní umístěna pozoruhodná ložiskově-geologická sbírka minerálů.

  • Hornická oblast těžby uranové rudy

    Těžba uranové rudy v režii SDAG/SAG Wismut překonala svým rozsahem a důsledky veškerou dosavadní hornickou činnost v Krušných horách. Těžba stávajících zdrojů byla zpočátku bezohledná a krajinu západních Krušných hor změnila v území plné velkých kontaminovaných hald v rozsahu, který byl dosud nevídaný. Od uzavření uranových dolů v roce 1990 a znovusjednocení Německa je úkolem dnešní společnosti Wismut GmbH provést sanaci pozůstatků po těžbě uranu.

  • Štola Markus Semmler

    Štola Markus Semmler byla poprvé písemně zmíněna v roce 1503. Zpočátku byla založena pro těžbu měděné rudy u obce Oberschlema. Později sloužila dolům pro těžbu vizmutu, stříbra, kobaltu a niklu v širším okolí Schneebergu. V 19. století bylo zřízeno nové ústí štoly, jehož závěrečný klenák je opatřen letopočtem 1841. Na konci 19. století se štola táhla do délky 43 km. V druhé polovině 20. století byla štola první významnou průzkumnou úrovní pro těžbu uranové rudy v režii společnosti SAG/SDAG Wizmut a byla používána jako referenční čára pro všechny hlubší ražby. Přibližně na úrovni štoly Markus Semmler bylo po roce 1946 vyraženo dalších 174 km dobývek. Ještě dnes odvodňuje tato štola celý revír v okolí měst Schlema, Schneeberg a Schneeberg-Neustädtel.