Na světě je jen málo měst, která mají tak velký význam pro rozvoj hornictví a hutnictví jako Jáchymov. Jáchymov, založený v roce 1516 na příkrém svahu Krušných hor, je jednou ze světových kolébek věd o hornictví, hutnictví a mineralogii, jejichž základy zde v 16. století položil Georgius Agricola. V roce 1716 bylo v Jáchymově založeno první báňské učiliště na světě. V dosud funkčním dole Svornost se poprvé na světě od 19. století systematicky těžila uranová ruda. V roce 1898 izolovala Marie Curie-Sklodowska z jáchymovských rud poprvé radioaktivní prvky radium a polonium. Až do začátku 1. světové války měl Jáchymov na výrobu radia světový monopol. V roce 1906 zde byly založeny první radonové lázně na světě. Radioaktivní voda ze šachty Svornost se pro léčebné účely čerpá dodnes.

Město hrálo velkou roli také v rozvoji mincovnictví. Stříbrné tolary ražené ve zdejší Královské mincovně ovlivnily vývoj novověkých evropských měnových systémů. Jáchymovskému tolaru vděčí za své jméno i hlavní světová měna novověku – dolar.

Vysoké zisky z těžby stříbra vedly k tomu, že v první polovině 16. století vznikl v Jáchymově ojedinělý soubor pozdně gotické a renesanční městské a církevní architektury. Vysokou památkovou hodnotu mají zejména bývalá Královská mincovna, radnice, kostel sv. Jáchyma, špitální kostel Všech svatých a řada patricijských domů v centru města. V okolí Jáchymova se dochovalo nesčetné množství památek po těžbě a zpracování rud jak z období těžby stříbra a barevných kovů v 16. až 19. století, tak z období těžby uranových rud ve 20. století a zejména po druhé světové válce.

 

  • Main Elements
  • Interactive Map
  • Důl Svornost

    Důl Svornost, nejstarší uranový důl na světě, byl založen v roce 1518 pod názvem Konstantin k dobývání bohatých ložisek stříbrné rudy. Název Svornost obdržel v roce 1530 na památku smíru mezi dvěma místními vlastníky dolů. Až do poloviny 19. století byl důl jedním z hlavních center dobývání stříbrných a kobaltových rud na Jáchymovsku, od poloviny 19. století také těžby uranu pro výrobu barev a později i radia. V roce 1901 byl důl uzavřen, a pak v roce 1924 – už v režii státu – byla jeho činnost obnovena. V té době byla postavena nová šachetní budova se sanitárním zařízením, strojovna s těžním strojem na elektrický pohon, mechanické dílny a obytná budova pro zaměstnance dolu. Na 12. úrovni byl napojen zdroj radioaktivní vody, který vytryskl v roce 1864 v hloubce 532 m a následně byl vyveden do jáchymovských lázní jako pramen Curie. V roce 1946 se z dolu stala součást nově vzniklé státní těžební společnosti Jáchymovské doly. Nedaleko odsud zřídil komunistický režim v roce 1949 tábor nucených prací pro politické vězně. V roce 1964, po ukončení těžby uranu, byl důl předán jáchymovským lázním, pro které zajišťoval přívod radioaktivní vody. K tomuto účelu slouží důl, jenž byl v letech 1992 až 1996 podroben rozsáhlé modernizaci, až dodnes. Důl Svornost je také známý tím, že zde byla objevena řada uranových minerálů popsaných poprvé na světě (k březnu 2018: 15 minerálů).

  • Historické centrum Jáchymova

    Úspěšný ekonomický rozvoj Jáchymova v 16. století přispěl k tomu, že se zde během krátké doby vyvinula ojedinělá městská architektura, kterou tvoří pozdně gotické a renesanční památky.  Byl zde postaven první ryze protestantský kostel v Českém království. Vysokou hodnotu mají zejména bývalá Královská mincovna, radnice, kostel sv. Jáchyma, Špitální kostel Všech svatých a řada patricijských domů v centru města.

    • Královská mincovna

      Národní kulturní památka Královská mincovna, která se nachází vedle radnice v horní části města, podává svědectví o všech obdobích jáchymovského hornictví. V letech 1520–1671 zde sídlila mincovna (do roku 1528 patřila hraběcímu rodu Šliků, v roce 1528 přešla do královských rukou a do roku 1671 byla provozována jako královská mincovna), kde byly raženy slavné jáchymovské tolary. Od roku 1538 až do roku 1518 zde byly také úřední místnosti a byty vrchního horního úřadu. V roce 1716 zde bylo zřízeno první státní hornické učiliště na světě. V roce 1918 se objekt stal sídlem státních jáchymovských dolů, od roku 1946 sloužil krátce jako sídlo n. p. Jáchymovské doly. V roce 1964 zde bylo otevřeno městské muzeum, které je pobočkou Muzea Karlovy Vary.

      Nároží Královské mincovny dosud dominuje krásný arkýř s protínavými pruty a datací dokončení stavby 1536.

  • Zámek Freudenstein

    Dominantní místo ve struktuře města zaujímá freiberský zámek. Hrad Freudenstein, který původně založil markrabě Ota (1125–1190), byl v polovině 16. století za vlády kurfiřta Augusta (1526–1586) přestavěn na renesanční zámek. Dnes v zámku sídlí Saský hornický archiv a významná expozice minerálů „terra mineralia“.

  • Pinkové a haldové tahy na žíle Schweizer

    Haldový a pinkový tah na žíle Schweizer je typickým příkladem povrchových reliktů hornické činnosti od raných dob jáchymovské těžby rud v první polovině 16. století. Žíla byla objevena v roce 1526. Stříbro se údajně až do hloubky 80 m sekalo hornickým špičákem. Po Kraví žíle byla žíla Schweizer druhou nejvýnosnější žilou v jáchymovském revíru. Do roku 1589 se z ní získalo 30 tun stříbra. Žíla vycházela na povrch těsně pod dnešní silnicí z tzv. abertamské křižovatky na Mariánskou. Její podpovrchový průběh kopíruje na povrchu mocný tah hald poskládaných těsně vedle sebe, který se táhne do vzdálenosti téměř 2,5 km a zahrnuje stovky hald. Mnohé z nich mají charakteristické trychtýřovité prohlubně (pinky), u nichž se jedná o ústí zasypaných těžní šachet. Haldový a pinkový tah na žíle Schweizer je nejrozsáhlejším souvisle zachovalým haldovým a pinkovým tahem historického dobývání rud v blízkosti povrchu v České republice.

  • Nálezná štola

    Počátek dolování v Jáchymově i založení města je úzce spojen s Náleznou štolou v nejstarší části města. Jak uvádí Georgius Agricola již v roce 1530, v roce 1512 se dva horníci pokoušeli po nálezu první stříbrorudné žíly razit štolu do Schottenbergu (dnešního Zámeckého vrchu), ale bez valného úspěchu. Pro nedostatek finančních prostředků museli práce na Nálezné štole ukončit.  V roce 1516 se financování prací ujal majitel ostrovského panství, hrabě Štěpán Šlik. Již po několika metrech se podařilo narazit na bohatý zdroj stříbrné rudy. Tímto nálezem odstartovala jáchymovská stříbrná horečka. Ústí Nálezné štoly se nachází v proluce vedle domu č. p. 496 na náměstí Republiky, poblíž barokní kaple sv. Anny. Ústí štoly je vyzděné z plochých svorových kamenů, je osazeno mříží a v současnosti není přístupné.

  • Eliášské údolí

    V Eliášském údolí lze spatřit jedinečnou kombinaci pozůstatků po těžbě stříbrné rudy v 16. až 19. století s pozůstatky po těžbě uranové rudy ve druhé polovině 20. století.  Pozůstatky z nejstarší hornické epochy jsou nejlépe patrné ze silnice vedoucí z Nového Města do Abertam, kde se nachází desítky hald a pinek, které sledují průběh stříbrorudných žil. Pro zásobování důlních zařízení vodou byl v polovině 16. století v Eliášském údolí vybudován báňský rybník Heinzenteich (dnes Horký rybník). Po druhé světové válce se v souvislosti s těžbou uranu výrazně proměnila především prostřední část Eliášského údolí. O obrovském rozměru těžby uranu svědčí mohutné haldy šachet Eduard, Jiřina a Eva a – na vyšší úrovni – také haldy šachet Rovnost, 14 a Adam.

  • Turecký vrch

    Vrch Šance (původně Turecký vrch) představuje další z historicky významných částí jáchymovského revíru.  V této oblasti se těžilo již od doby vzniku Jáchymova, o čemž dosud svědčí množství starých pinek a zavalených štol. Zároveň podává tato oblast poučné svědectví o tom, jak v 16. století a později probíhalo zásobování dolů vodou.  Celý vrch totiž protínají štoly Gegenbau (s ústím na východním svahu hory) a Dürrenschönberger (která ústí na západě pod městským rybníkem). Ty sloužily jako podzemní kanál přivádějící vodu vedenou příkopem od štoly Neklid pod Božím Darem až do prostoru dolu Svornost. Celková délka vodního díla včetně jeho podzemní části přesahovala 4 km. Štoly Gegenbau a Dürrenschönberger jsou dodnes využívány k vodohospodářským účelům.