Na přelomu 20. a 30. let 16. století, krátce po založení Jáchymova, vznikla v nejvyšší partii Krušných hor téměř současně tři nová významná horní města – Abertamy, Boží Dar a Horní Blatná. Důvodem pro to byly bohaté nálezy rud stříbra, cínu a železa v blízkém okolí. Abertamy se sousední horní osadou Hřebečná vznikly na českém území. Horní Blatnou a Boží Dar naproti tomu založil saský kurfiřt Johann Friedrich na „zelené louce“ a teprve v roce 1546 byly připojeny ke Království českému.

Horní Blatná je jedním z nejnázornějších příkladů krušnohorských horních měst, budovaných plánovitě v době renesance. Podobně jako saský Marienberg se vyznačuje velkým centrálním, téměř čtvercovým náměstím s dominantním kostelem sv. Vavřince a pravoúhlým uspořádáním hlavních ulic.

Rudní revíry Horní Blatná, Hřebečná a Bludná svědčí o 400 letech těžby cínových rud. Po povrchové těžbě se zachovala řada pozoruhodných památek, například Vlčí jáma a Ledová jáma na Blatenském vrchu, pinka dolu Zuzana na Bludné, Schneppova pinka na Hřebečné a hlavně více než 230 m dlouhá pinka dolu Červená jáma na Hřebečné, která patří k největším svého druhu i v mezinárodním měřítku. Z hlediska historie hornictví má velký význam především podzemí dolu Mauritius na Hřebečné, ve kterém se dochovaly autentické doklady různých způsobů těžby cínových rud od 16. do 19. století. Rovněž ve skarnovém revíru Zlatý Kopec, kde se dobývaly rudy cínu, železa, mědi a zinku, se dochovaly vynikající doklady podzemní těžby rud. Jedinečným prvkem zdejší hornické krajiny jsou sejpy u Božího Daru, jež svědčí o obrovském rozsahu rýžování cínovce v nejvyšších partiích Krušných hor. Dodnes funkční Blatenský vodní příkop představuje nejvýznamnější báňské vodohospodářské dílo v české části Krušných hor.

  • Main Elements
  • Interactive Map
  • Sejpy u Božího Daru

    Stovky dobře zachovalých rýžovnických kopečků, které jsou roztroušené západně od Božího Daru, jsou dokladem velkého významu rýžování cínu v nejvýše položených regionech Krušných hor. Cínovec se zde rýžoval nejpozději od 16. století až do začátku 19. století. Svou celkovou rozlohou více než 250 000 m2 se tato krajina plná sejp řadí k největším oblastem rýžování cínu ve střední Evropě. Jednotlivé rýžovnické kopečky jsou zpravidla 5–10 m dlouhé, některé ale mohou dosáhnout i délky 20 m a částečně jsou vyšší než dva metry. Mnoho sejp se nachází i níže po proudu Černé u Mysliven a Ryžovny. Sejpy představují jedinečný prvek místní hornické krajiny, která vyniká také svou typickou vegetací, jež se výrazně odlišuje od okolí.

  • Hornická krajina Zlatý Kopec

    Na svazích vrchu Kaffenberg severně od osady Zlatý Kopec byly od 16. do závěru 19. století dobývány polymetalické rudy železa, zinku, mědi a cínu vázané na ploše uložená čočkovitá tělesa skarnových hornin. Na ploše zhruba 1 500 x 400 metrů se zde vyskytují stovky drobných pinek i větších propadlin a desítky zabořených štol a šachet. Celá oblast, nacházející se v hornatém zalesněném terénu, přitom téměř nebyla dotčena pozdějšími terénními úpravami a zachovala si autentický charakter původní montánní krajiny.

  • Hornická krajina Hřebečná

    Cínový revír Hřebečná podává mimořádné svědectví o dobývání cínu po dobu 400 let, od 16. do 20, století. Je vynikajícím dokladem těžby cínové rudy (kasiteritu) ze strmých greisenových žil protínajících okolní žuly. Zdejší hornická krajina obsahuje velké množství pozůstatků po povrchové I podzemní těžbě, jejichž rozsah a výborný stupeň zachování jim dává nadregionální význam. Nejdůležitějšími důlními památkami jsou povrchové dobývky dolu Červená jáma (Rote Grube), Scheppova pinka a zvláště důl Mauritius, největší a nejhlubší cínový důl v české části Krušných hor, který byl v roce 2014 prohlášen za národní kulturní památku.

  • Hornická krajina Horní Blatná

    V okolí Horní Blatné pracovala od 16. až do počátku 20. století řada dolů na cínovou a železnou rudu, z nichž nejvýznamnější byly cínové doly na Blatenském vrchu. Zde se dochovaly rozsáhlé pozůstatky po dolování cínu, které jsou souhrnně označovány jako Vlčí jámy (Vlčí jáma a Ledová jáma). Tyto mimořádné zachovalé povrchové dobývky představují jeden z nejnázornějších a nejvýznamnějších dokladů historické těžby greisenových cínových rud v Krušných horách. Pod Blatenským vrchem, severně od Horní Blatné, jsou dosud patrná rozsáhlá rýžoviště (sejpy), která jsou dokladem rýžování cínovce ze svahových a potočních sedimentů s mimořádnou mocností až 8 m.

  • Historické centrum Horní Blatná

    Horní Blatná je jedním z nejnázornějších příkladů krušnohorských horních měst budovaných plánovitě v 16. století v důsledku bohatých nálezů rud. Na rozdíl od řady jiných horních měst zakládaných poblíž ložisek stříbrných rud je Horní Blatná jediným příkladem města, které za své založení vděčí ložiskům rud cínu. Město bylo založeno v roce 1534 saským kurfiřtem Johannem Friedrichem na „zelené louce“. Podobně jako saský Marienberg se vyznačuje velkým, téměř čtvercovým náměstím a pravoúhlou uliční sítí. Renesanční urbanistická struktura města je dosud výborně zachovaná, dochovalo se zde i několik cenných objektů s goticko-renesančními jádry. Ve větším souboru jsou dochovány i mladší objekty lidové architektury z 18. století s hrázděnými konstrukcemi. V roce 1992 bylo historické jádro města prohlášeno za městskou památkovou zónu, v níž se nachází několik objektů chráněných jako kulturní památky.

  • Blatenský vodní příkop

    Blatenský vodní příkop, dodnes funkční vodní dílo, byl vybudován v letech 1540–1544 jako klíčový zdroj pohonné vody pro doly a úpravárenská zařízení v okolí Horní Blatné. Svou délkou téměř 13 km představuje nejdelší a nejdůležitější báňský vodní přivaděč v české části Krušných hor. Na trase příkopu lze nalézt řadu zařízení ke kontrole průtoku vody a dalších technických prvků – jde o jeden napouštěcí objekt, 10 odlehčovacích přepadů v místech křížení s drobnými vodními toky, 25 mostků a propustků, 39 lapačů písku a štěrku a tři lávky usnadňující chůzi podél příkopu. Příkop tak je vynikajícím příkladem technické zdatnosti krušnohorských vodohospodářů 16. století. Začátek příkopu leží v nadmořské výšce cca 975 metrů asi 1,5 km západně od Božího Daru, kde je voda z říčky Černá svedena do umělého kanálu. Ten pak pokračuje přes Myslivny a Ryžovnu na Bludnou, do prvního velkého centra těžby a zpracování cínových a železných rud, a po obchvatu Blatenského vrchu se přibližuje k významným cínovým dolům Vavřinec, Konrád a dalším v Horní Blatné. V některých partiích je Blatenský vodní příkop až dva metry široký a více než metr hluboký. Po obou stranách jsou navršeny až dva metry vysoké náspy.