V západním Krušnohoří poblíž přehrady Eibenstock dokládají četné památky historickou těžbu a zpracování cínu. V působivé hornické krajině leží bezprostředně vedle sebe rýžovnické kopečky a vodní kanály, které sloužily k vymývání rudy a ještě dnes svědčí o povrchovém rýžování cínovce. Pinky a vyrubané důlní komory dokumentují podzemní těžbu cínu. Vytěžený cín se zpracovával v okolních železárnách, v regionu se tak rozvinula produkce bílého plechu, významná v celoevropském měřít.

  • Main Elements
  • Interactive Map
  • Pinka Svatého Ducha (Heiliger Geist) a sv. Bartoloměje

    Pinkové pole Svatého Ducha a sv. Bartoloměje se napojuje přímo na severní stranu areálu tzv. Zelené sejpy (Grüner Seifen) a vyznačuje se protáhlými pinkami se zúženími, které probíhají paralelně vedle sebe někdy i ve vzdálenosti pouhých 5 m. Hloubka pinek sahá až do 5 m. Dále na západ přechází pinkové pole do plošně vytěžené oblasti se průměrem asi 100 m a hloubkou kolem 8 m.

  • Zelené sejpy (Grüner Seifen) a Zelený příkop (Grüner Graben)

    Mezi nejcharakterističtější krajinné prvky hornické krajiny patří mimo jiné tzv. Zelené sejpy. Výruby dosáhly hloubky více než deseti metrů. Výsledné terénní prohlubně v podobě soutěsek probíhají ve třech hlavních tazích východním směrem. Kopečky ve tvaru hald, které zde zůstaly stát, naznačují někdejší úroveň terénu. Prohlubně většinou vznikaly pravděpodobně teprve v období po roce 1558 s použitím vody ze Zeleného příkopu, což naznačuje množství jeho pozůstatků, které se nacházejí v okolí sejp.

  • Černá pinka (Schwarze Pinge)

    Černá pinka se nachází přibližně uprostřed hornické krajiny Eibestock a patří mezi největší pinky. Táhne se do délky přibližně 200 m a vede od východu na západ. Přímo vedle Černé pinky na severu probíhá paralelně s ní několik menších pinkových tahů ze sesedlých trychtýřů či příkopových propadlin.