##teaserTitle##
##teaserText##
##LINK##Marienberská hornická oblast položená v centrálním Krušnohoří sousedí na východě s freiberskou a na západě s annaberskou hornickou oblastí a je jedním z nejmladších revírů Hornického regionu Krušnohoří. Důležitými surovinami zde bylo stříbro, cín a železo. Kromě toho se v této oblasti nacházela významná naleziště nerudních surovin , např. vápníku a mramoru. Hornická oblast je v rámci nominace na zápis na seznam světového dědictví zastoupena historickým centrem Marienbergu a hornickou krajinou Lauta, hornickou krajinou Ehrenfriedersdorf a komplexem vycezovací hutě Olbernhau-Grünthal. Další historicky a turisticky významné objekty jako lovecký zámeček Augustusburg, vápenka Lengenfeld, příkop Grüner Graben v Pobershau, papírna v Niederzwönitzu nebo Muzeum hraček Seiffen doplňují tuto hornickou oblast jako přidružené objekty.
Region v okolí Ehrenfriedersdorfu je jednou z nejstarších středověkých oblastí těžby cínových rud v Německu. Cínové rudy se zde dobývaly již na počátku 13. století. S rozvojem nové čerpací techniky známé jako ehrenfriedorfské čerpadlo bylo možné dočasně utlumenou hornickou činnost v 16. století znovu obnovit. Tato patentovaná metoda se následně rozšířila v hornictví všeobecně. Z této druhé doby rozkvětu zde zůstaly zachovány četné povrchové objekty.
Vycezování, metoda získávání stříbra z měděných stříbronosných rud, propůjčilo název huti založené v roce 1537 hornickým mistrem Hansem Leonhardtem. Vycezovací huť Grünthal tvořila samostatné sídlo s vlastní soudní pravomocí. Se svými téměř kompletně zachovanými výrobními a správními budovami i obytnými a zásobovacími objekty tvoří vycezovací huť jedinečné svědectví předindustriálního hutnického zpracování a dalšího zpracování stříbronosných měděných rud v evropském měřítku.
Svědectví o hornictví v Lautě sahají až do 16. století. Pozoruhodné jsou krajinotvorné pruhy hald z těžby stříbrné rudy sledující průběh rudních žil. Každá halda nad těmito žilami odpovídá umístění jedné nebo několika šachet. Haldy jsou od sebe vzdálené podle velikosti tehdejších důlních polí. K historicky nejvýznamnějším žilám patří „Bauer Morgengang“ a „Elisabeth Flachen“. V 18. století vznikla na žíle Elisabeth Flachen Rudolfova šachta jakožto nejdůležitější hlavní šachta revíru.
Horní město Marienberg bylo plánovitě založeno v roce 1521 poté, co byla v regionu objevena rozsáhlá ložiska stříbra. Půdorys města odpovídal zásadám ideálního města renesance, které zde byly použity poprvé na sever od Alp. K významným památkám patří mj. Renesanční radnice, sálový kostel sv. Marie, městské opevnění a hornický sklad. Marienberg uzavírá zakládání významných horních měst během druhého období těžby stříbrných rud v Krušnohoří.