##teaserTitle##
##teaserText##
##LINK##Altenberskou hornickou oblast, nejvýchodnější revír Hornického regionu Krušnohoří, reprezentuje montánní krajina Altenberg-Zinnwald, správní sídlo Lauenstein (se zámkem a městským kostelem) a archeologické naleziště středověkých stříbrných dolů v Dippoldiswalde. Zatímco v oblastech v okolí Dippoldiswalde se těžilo především stříbro, okolo Altenbergu a Zinnwaldu dominovala těžba cínové rudy. V podobě těžní věže a povrchových objektů šachty Arno Lippmann se dochovaly výrazné technické památky z posledního období provozu.
Více než 550 let trvala hornická činnost v okolí Altenbergu. Z ložisek cínové rudy patřících mezi největší na světě se za tu dobu vytěžilo na obou stranách česko-saské hranice více než 100 000 tun cínu. Významné památky jako prádlo IV v Altenbergu, důlní zařízení v Zinnwaldu a zámek a městský kostel Lauenstein dokumentují hornickou činnost, používané technologie, báňskou správu a úzké vztahy mezi saským a českým územím.
O hlubinné těžbě v Krušnohoří již ve vrcholném středověku svědčí archeologické nálezy stříbrných dolů v Dippoldiswalde a okolí. Téměř kompletně zachovaná podpovrchová důlní krajina z 12./13. století má nesmírný význam pro výzkum rané historie krušnohorského hornictví. Archeologické vykopávky zatím doložily existenci 15 šachet a historické objekty, které se v nich dochovaly, poskytují jedinečné informace o raném krušnohorském důlním provozu.
Rudá věž smrti je národní kulturní památkou České republiky připomínající dobu masivní těžby uranové rudy na Jáchymovsku po 2. světové válce.
Areál, jemuž dominuje sedmipatrová věž z červených cihel, sloužil v letech 1951 až 1956 jako ústřední úpravna a třídírna uranové rudy vytěžené nejen na Jáchymovsku, ale i v dalších uranových revírech tehdejšího Československa a dodávané do Sovětského svazu. Z areálu se dochovaly pouze fragmenty, avšak v autentické podobě. Jde o poslední zachované zařízení…