Montánní krajina Freiberg je nejstarší a nejvýznamnější těžební oblastí stříbra v Krušných horách. Stříbro se v této oblasti těžilo nepřetržitě od roku 1168 do roku 1968. Freiberg byl založen v roce 1168 jako první horní město v Krušných horách a na pozadí hospodářské situace, objevení bohatých rudních žil a uplatňovaných těžebních technologií se postupem času vyvinuly četné hornické krajiny, jakými byly například hornická krajina Gersdorf, nálezná jáma Himmelfahrt nebo Zug. Tyto hornické krajiny jsou spolu propojeny vodohospodářským systémem (štola Rothschönberger Stolln, Aktivní revírní vodohospodářská soustava RWA, Mulda).

  • Main Elements
  • Interactive Map
  • Hornická krajina Gersdorf

    Hornická oblast Gersdorf původně patřila do vlastnictví cisterciáckého kláštera Altzella. Mnoho dochovaných historických předmětů svědčí o tom, že stříbrná ruda se zde intenzivně těžila již od 12. století. Haldové a pinkové tahy, které jsou v krajině patrné dodnes, pochází převážně ze středověku. Celkem se v této oblasti nacházelo více než 200 šachet. Nejdůležitějším dolem se od 17. století stal důl Segen Gottes Erbstolln, jehož provoz byl ukončen v roce 1885. K dochovaným dokladům těžby patří mimo jiné kamenný jez z konce 18. století, Rudní kanál, Horní a Dolní vodní příkop nebo ústí štol různých podzemních vodních přivaděčů. Na úrovni štoly Adam Stolln se ve strojovně dochovaly dva vodosloupcové stroje. Zachována zůstala i šachetní budova z 18.století, která byla později přestavěna na cáchovnu.

  • Rudní kanál a doly v revíru Freiberg – sever

    Vzájemné komplexní vlivy hornictví, hutnictví, infrastruktury a sociálních struktur od 18. století ozřejmuje revír Freiberg – sever. Nachází se zde huť, ve které byla poprvé na světě ve velkém rozsahu použita k těžbě stříbra amalgamace. O sociálních strukturách svědčí dělnické domy a strusková lázeň. Stříbrné rudy zpracované v huti byly přepravovány po lodním kanálu (Rudní kanál), a to přednostně z dolů umístěných na severu. Dvě zdvihadla na Rudním kanálu jsou považována za první lodní zdvihadla tohoto druhu na světě.

  • Důl Himmelfahrt s hutním komplexem Muldenhütten

    Severovýchodně od historického centra města Freiberg se více než 800 let těžila ruda. Řada malých dolů ze středověku byla v průběhu staletí propojena do největšího a nejmodernějšího důlního komplexu v Evropě. O tomto vývoji svědčí velké množství zachovaných hornických zařízení a haldové tahy v této hornické krajině. Komplexy budov, jako například doly Reiche Zeche, Abraham Schacht nebo Alte Elisabeth, dokládají navíc mimořádnou rozmanitost strojního zařízení v 18. a 19. století.

    Původně se rudy z freiberské hornické oblasti hutnicky zpracovávaly v mnoha různých lokalitách v regionu. V souvislosti se státními reformami nakonec zbyly dva hutní komplexy, přičemž starší z nich se nachází v Muldenhütten. V tomto kdysi největším a nejvýznamnějším hutnickém komplexu Krušnohoří se už minimálně 600 let zpracovávají barevné kovy. Bylo zde také vyvinuto mnoho nových technologií. Od roku 1887 do roku 1953 sídlila v Muldenhüttenu Saská státní mincovna, respektive jedna z mincoven bývalé NDR. Dnes je tento průmyslový komplex považován za jedno z nejstarších hutních zařízení pro barevnou metalurgii v Německu, které je stále v provozu.

  • Historické centrum města Freiberg

    Nálezy stříbrné rudy v roce 1168 vedly k založení Freibergu, nejstaršího horního města v Krušných horách. Z města se stalo nadregionálně významné ekonomické, kulturní a vědecké hornické centrum. Významné stavby jako Vrchní horní úřad, Báňská akademie, dóm sv. Marie nebo četné měšťanské domy svědčí o vlivu hornictví stejně jako dřívější porcelánka Kahla, která byla vybudována po roce 1913 v návaznosti na útlum hornictví.

  • Hornická krajina Zug

    Hornická krajina Zug je spojovacím článkem mezi hornickými oblastmi Freiberg a Brand-Erbisdorf. Od 16. století se zde těžily stříbrné, měděné a olověné rudy, o čemž svědčí velký počet dochovaných důlních staveb a haldových tahů. Podzemní vodní elektrárna v dole Constantin/Drei Brüder, vybudovaná okolo roku 1913, dokumentuje následné využití podzemních i nadzemních důlních objektů pro výrobu elektřiny v době, kdy ještě neexistovala plošná dodávka elektrické energie.

  • Hornická krajina Brand-Erbisdorf

    Nejpozději od 13. století se v okolí Brand-Erbisdorfu těžilo stříbro. Vytvořilo se zde nejdůležitější důlní centrum ve freiberském revíru, ve kterém se jednu dobu těžilo více než 20 % celkového saského stříbra. Tento význam dokládá hornická infrastruktura v podobě dobře zachovaných báňských povrchových budov a štola Thelersberger Stolln. Po uzavření dolů byla v roce 1913 díky státní podpoře průmyslu nahrazujícího hornictví vybudována automobilka Elite.

  • Aktivní revírní vodohospodářská soustava

    Rothschönberská štola a freiberská Aktivní revírní vodohospodářská soustava (RWA) se řadí mezi největší a nejvýznamnější vodohospodářské systémy Evropy. Aktivní revírní vodohospodářská soustava (RWA), sestávající z rozsáhlé sítě vodních příkopů, podzemních kanálů a rybníků, sloužila od 16. století k pohánění vodních strojů v dolech, úpravnách a tavírnách. Rothschönberská štola zřízená v roce 1844 je nejhlubší a nejvýznamnější štolou freiberského revíru. Její stavba představuje konec celosvětového technologického vývoje nadregionálních odvodňovacích štol.