vyberte jazyk

Na přelomu 20. a 30. let 16. století, krátce po založení Jáchymova, vznikla v nejvyšší partii Krušných hor téměř současně tři nová významná horní města – Abertamy, Boží Dar a Horní Blatná. Důvodem pro to byly bohaté nálezy rud stříbra, cínu a železa v blízkém okolí. Abertamy se sousední horní osadou Hřebečná vznikly na českém území. Horní Blatnou a Boží Dar naproti tomu založil saský kurfiřt Johann Friedrich na „zelené louce“ a teprve v roce 1546 byly připojeny ke Království českému.

Horní Blatná je jedním z nejnázornějších příkladů krušnohorských horních měst, budovaných plánovitě v době renesance. Podobně jako saský Marienberg se vyznačuje velkým centrálním, téměř čtvercovým náměstím s dominantním kostelem sv. Vavřince a pravoúhlým uspořádáním hlavních ulic.

Rudní revíry Horní Blatná, Hřebečná a Bludná svědčí o 400 letech těžby cínových rud. Po povrchové těžbě se zachovala řada pozoruhodných památek, například Vlčí jáma a Ledová jáma na Blatenském vrchu, pinka dolu Zuzana na Bludné, Schneppova pinka na Hřebečné a hlavně více než 230 m dlouhá pinka dolu Červená jáma na Hřebečné, která patří k největším svého druhu i v mezinárodním měřítku. Z hlediska historie hornictví má velký význam především podzemí dolu Mauritius na Hřebečné, ve kterém se dochovaly autentické doklady různých způsobů těžby cínových rud od 16. do 19. století. Rovněž ve skarnovém revíru Zlatý Kopec, kde se dobývaly rudy cínu, železa, mědi a zinku, se dochovaly vynikající doklady podzemní těžby rud. Jedinečným prvkem zdejší hornické krajiny jsou sejpy u Božího Daru, jež svědčí o obrovském rozsahu rýžování cínovce v nejvyšších partiích Krušných hor. Dodnes funkční Blatenský vodní příkop představuje nejvýznamnější báňské vodohospodářské dílo v české části Krušných hor.