Hornická oblast Česko

Hornická kulturní krajina Jáchymov

Na světě je jen málo měst, která mají tak velký význam pro rozvoj hornictví a hutnictví jako Jáchymov. Jáchymov, založený v roce 1516 na příkrém svahu Krušných hor, je jednou ze světových kolébek věd o hornictví, hutnictví a mineralogii, jejichž základy zde v 16. století položil Georgius Agricola. V roce 1716 bylo v Jáchymově založeno první báňské učiliště na světě. V dosud funkčním dole Svornost se poprvé na světě od 19. století systematicky těžila uranová ruda. V roce 1898 izolovala Marie Curie-Sklodowska z jáchymovských rud poprvé radioaktivní prvky radium a polonium. Až do začátku 1. světové války měl Jáchymov na výrobu radia světový monopol. V roce 1906 zde byly založeny první radonové lázně na světě. Radioaktivní voda ze šachty Svornost se pro léčebné účely čerpá dodnes.

Město hrálo velkou roli také v rozvoji mincovnictví. Stříbrné tolary ražené ve zdejší Královské mincovně ovlivnily vývoj novověkých evropských měnových systémů. Jáchymovskému tolaru vděčí za své jméno i hlavní světová měna novověku – dolar.

Vysoké zisky z těžby stříbra vedly k tomu, že v první polovině 16. století vznikl v Jáchymově ojedinělý soubor pozdně gotické a renesanční městské a církevní architektury. Vysokou památkovou hodnotu mají zejména bývalá Královská mincovna, radnice, kostel sv. Jáchyma, špitální kostel Všech svatých a řada patricijských domů v centru města. V okolí Jáchymova se dochovalo nesčetné množství památek po těžbě a zpracování rud jak z období těžby stříbra a barevných kovů v 16. až 19. století, tak z období těžby uranových rud ve 20. století a zejména po druhé světové válce.

Hornická kulturní krajina Krupka

Široké okolí Krupky je silně ovlivněno těžbou cínových rud trvající po dobu minimálně 800 let. Cín se zde získával rýžováním pravděpodobně již v době bronzové. Nejpozději od 13. století byly rudy cínu dobývány i hlubinně, těžily se zde také měděné rudy a později i rudy wolframu, vizmutu a molybdenu, draselný živec a fluorit. Jako nejstarší cínový revír v Krušných horách ovlivnila Krupka významně vývoj znalostí o těžbě cínových ložisek. Tyto poznatky uplatňovali krupečtí horníci take v řadě dalších revírů na české i saské straně pohoří.

Montánní památkou prvořadého významu je prohlídková štola Starý Martin, která otvírá nejdelší cínovou žílu ve střední Evropě o směrné délce 2 km. Mnoho dalších významných pozůstatků povrchové a hlubinné těžby od 13. do 20. století se nachází rovněž v revírech Knötel, Preisselberg a na Komáří hůrce.

S hornictvím úzce souvisí vznik horního města Krupka. Dominantou města je hrad Krupka ze 14. století. Značný význam mají rovněž gotický městský kostel Nanebevzetí Panny Marie s pozdně gotickou zvonicí, kostel sv. Ducha, renesanční kostel sv. Anny a historické měšťanské domy.

Hornická krajina Vrch Mědník

Těžbou rud formovaná krajina severně od bývalého vápence. horního města Měděnec je důležitou součástí montánního dědictví ve středním Krušnohoří. Střediskem těžby byl zvláště vrch Mědník, kde je doložena těžba železných a stříbronosných měděných rud z tvrdých skarnových hornin po dobu téměř šesti století. Morfologicky nápadný vrch s barokní kaplí Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1674 na svém vrcholu je v krušnohorském i celoevropském kontextu mimořádný obrovskou koncentrací historických důlních děl. Na malé ploše se zde nachází na 70 větších i menších štol a jam z 15. až 19. století, po nichž zde zbyly převážně zasutá ústí, trychtýřovité pinky a odvaly hlušiny. Podzemí Mědníku je v současnosti přístupné dvěma historickými štolami (Marie Pomocná a Země zaslíbená) s velmi dobře zachovanými doklady ruční ražby a rozšiřování podzemních prostor pomocí metody sázení ohněm.

Hornická kulturní krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná

Na přelomu 20. a 30. let 16. století, krátce po založení Jáchymova, vznikla v nejvyšší partii Krušných hor téměř současně tři nová významná horní města – Abertamy, Boží Dar a Horní Blatná. Důvodem pro to byly bohaté nálezy rud stříbra, cínu a železa v blízkém okolí. Abertamy se sousední horní osadou Hřebečná vznikly na českém území. Horní Blatnou a Boží Dar naproti tomu založil saský kurfiřt Johann Friedrich na „zelené louce“ a teprve v roce 1546 byly připojeny ke Království českému.

Horní Blatná je jedním z nejnázornějších příkladů krušnohorských horních měst, budovaných plánovitě v době renesance. Podobně jako saský Marienberg se vyznačuje velkým centrálním, téměř čtvercovým náměstím s dominantním kostelem sv. Vavřince a pravoúhlým uspořádáním hlavních ulic.

Rudní revíry Horní Blatná, Hřebečná a Bludná svědčí o 400 letech těžby cínových rud. Po povrchové těžbě se zachovala řada pozoruhodných památek, například Vlčí jáma a Ledová jáma na Blatenském vrchu, pinka dolu Zuzana na Bludné, Schneppova pinka na Hřebečné a hlavně více než 230 m dlouhá pinka dolu Červená jáma na Hřebečné, která patří k největším svého druhu i v mezinárodním měřítku. Z hlediska historie hornictví má velký význam především podzemí dolu Mauritius na Hřebečné, ve kterém se dochovaly autentické doklady různých způsobů těžby cínových rud od 16. do 19. století. Rovněž ve skarnovém revíru Zlatý Kopec, kde se dobývaly rudy cínu, železa, mědi a zinku, se dochovaly vynikající doklady podzemní těžby rud. Jedinečným prvkem zdejší hornické krajiny jsou sejpy u Božího Daru, jež svědčí o obrovském rozsahu rýžování cínovce v nejvyšších partiích Krušných hor. Dodnes funkční Blatenský vodní příkop představuje nejvýznamnější báňské vodohospodářské dílo v české části Krušných hor.