V 15. století začala v okolí Frohnau těžba stříbrné rudy. Od 18. století dominovala těžba rud vizmutu, kobaltu a niklu. Ze štoly Markus-Röhling-Stolln se vyvinula jedna z nejdůležitějších štol v regionu. V údolí řeky Sehma se nachází hamr Frohnauer Hammer, který svým technickým vybavením reprezentuje zpracování různých kovů v Krušnohoří a již v roce 1907 byl jako první technická památka v Německu prohlášen za chráněnou památku.

  • Main Elements
  • Interactive Map
  • Historické centrum města Annaberg

    Annaberg, založený roku 1496, byl prvním plánovitě vybudovaným horním městem ve druhém období krušnohorské těžby stříbrných rud. Výnosy z těžby stříbra umožnily stavbu důležitých sakrálních a světských objektů, jako jsou například hornický kostel sv. Marie, radnice nebo skvostné měšťanské domy. Výraznou stavební památkou je sálový kostel sv. Anny, ve kterém se nachází množství kulturně-historických uměleckých děl. V horním městě působily významné osobnosti hornictví jako matematik Adam Ries, mincmistr Lazarus Ercker a rodina podnikatele Uthmanna.

    • Kostel sv. Anny

      Annaberský městský kostel je jednou z nejvýznamnějších pozdně gotických staveb v Sasku. Vyčnívající klenební prvky, charakteristické pro gotický sloh, jsou v kostele sv. Anny nahrazeny novými tvary a odlehčenými variantami kleneb. Na oltářích i různých konstrukčních prvcích můžeme již pozorovat renesanční prvky. V naplánovaném půdorysu města bylo určeno i exponované místo pro budoucí městský kostel. V roce 1499 došlo k položení základního kamene kamenného kostela. Kostel se vyznačuje několika stavebně technickými zajímavostmi. Je postaven jako trojlodní halový kostel, jeho sloupy nemají žádnou nosnou funkci. Ve střešní konstrukci jsou síly vycházející ze střechy odkloněny kolmo do vnějších zdí kostela. Výjimečný je portál do staré sakristie z roku 1518, který je považován za jeden z nejstarších renesančních portálů v Sasku. Ve dvacátých letech 16. století byly nainstalovány oltáře. Stavba kostela sv. Anny byla dokončena v roce 1525. V následujících staletích došlo k několika změnám ve stavební substanci. Po rozsáhlých rekonstrukcích si dnes kostel sv. Anny můžeme opět prohlédnout v jeho původním stavu ze 16. století. V kostele se nachází řada epitafů, včetně známých osobností báňského průmyslu. 

    • Městské hradby historického centra

      Městské opevnění tvořily přibližně 2,5 km dlouhé městské hradby, pět bran, dvě fortny a 19 věží. Stavba městského opevnění byla zahájena v roce 1503 a dokončena byla v roce 1540. Z velké části byla financována z podílů, které město vlastnilo na dolech. Městská hradba byla vystavěna z lomových kamenů a vápna. Měla pět městských bran, jmenovitě Českou bránu (Böhmisches Tor), Buchholzskou bránu (Buchholzer Tor), Frohnauskou bránu (Frohnauer Tor), Mlýnskou bránu (Mühltor) a Wolkensteinskou bránu (Wolkensteiner Tor). Do městských hradeb byla včleněna sladovna u České brány, Prašná věž (Pulverturm), jatka či sýpka. Součástí obranného systému byl ochranný rybník začleněný v jihovýchodní části, který byl dříve označován také jako „koňský rybník“. Z městských hradeb se do současné doby dochovalo několik delších úseků. Kromě toho se zachovalo několik obranných věží, které byly v 19. století přestavěny a částečně jsou využívány jako obytné budovy. S částečným stržením městské hradby souvisí následná výstavba městských promenád.

    • Ruiny františkánského kláštera

      Bývalý františkánský klášter byl postaven v letech 1502–12. Původně se jednalo o uzavřený areál zcela ohraničený čtyřmi vysokými budovami nebo klášterními zdmi. Hlavním vchodem do kostela kláštera byly tzv. „Krásné dveře“, kterým se dříve říkalo také „Zlatá brána“. Na budovu kláštera navazovala bezprostředně klášterní zahrada, která se rozprostírala až k městským hradbám a klášterní brance. K sekularizaci došlo již v roce 1539. Dochovaly se různé uměleckohistorické předměty i klášterní knihovna. V roce 1577 byly „Krásné dveře“ přestěhovány z chátrajícího klášterního kostela do kostela sv. Anny. Hlavní oltář klášterního kostela je dnes hlavním oltářem v kostele sv. Kateřiny v Buchholzu. Počátkem 19. století byly provedeny rozsáhlé demoliční práce. Dodnes se z kláštera dochovala pouze jedna chórová zeď klášterního kostela se šesti okenními otvory, pozůstatky obvodových zdí a různé sklepní prostory.

    • Hornický kostel Panny Marie

      Kostel vybudovaný mezi lety 1502 a 1511 se nachází na severozápadní straně náměstí v Annabergu. Hornický kostel Panny Marie je jediným kostelem v Krušných horách, který bez výjimky financovalo dolní bratrstvo. Stavba byla zaplacena z příspěvků annaberského bratrstva. Až do konce těžební činnosti v annaberském revíru sloužil hornický kostel výhradně k pobožnostem horníků a k bohoslužbám konaným během hornických kvartálů a svátků. Hornický kostel byl několikrát zničen při požárech města. Jeho dnešní podoba pochází z roku 1736. K pozoruhodnému historickému inventáři kostela patří mimo jiné hornická kazatelna a historická lavice hornického bratrstva. Hornický betlém vystavený v kostele od jeho znovuotevření v roce 2005 představuje historické pojítko hornické tradice mezi minulostí a přítomností. Historický hornický zvon byl roztaven během první světové války. Nový zvon byl vysvěcen v roce 1996. Po rozsáhlé rekonstrukci byl hornický kostel znovu otevřen v roce 2005.

    • Annaberská radnice

      Velká annaberská radnice je jednou z nádherných světských staveb hornického města. Radnice se nachází v severovýchodním rohu náměstí Markt. Byla postavena v letech 1535 až 1538, následně však byla několikrát zničena při požárech. V roce 1731 vypracoval drážďanský dvorní architekt JOHANN CHRISTIAN NAUMANN (*1664 †1742) návrh nové radnice, který byl však stavbou z roku 1752 zrealizován jen částečně. Vedle pozůstatků kamenné věže s točitým schodištěm z 16. století jsou pozoruhodné zejména klenby v přízemí a zrekonstruovaný pokoj perkmistra. Nachází se v něm nejen významné erby, ale i vyobrazení horníků ze 17. století. V roce 2002 proběhly rozsáhlé renovační práce.

    • Báňský úřad

      Annaberský báňský úřad je třípatrový řadový dům v ulici Große Kirchgasse – spojovací ulici mezi náměstím Markt a kostelem sv. Anny. Báňský úřad se vyznačuje fasádou malovanou v barokním slohu. Na sedlové střeše budovy jsou umístěny vikýře. V chodbě se zachovaly původní klenby.

    • Důlní sklad

      Annaberský důlní sklad z konce 18. století, který byl postaven v klášterním areálu, je mohutná třípodlažní stavba s přestavěným podkrovím. Původně sloužil především pro skladování obilí a jiných produktů. Ve vstupní části přízemí se dochovaly původní klenby. Navzdory rozsáhlé rekonstrukci se dochovala mohutná charakteristická stavba tohoto bývalého špýcharu.

    • Dům Adama Riese

      Malý dvoupodlažní řadový dům učitele počtů a elementární matematiky ADAMA RIESE (*1492, †1559) byl postaven kolem roku 1496/97. Budova, která byla později několikrát přestavěna, sloužila v 16. století jako obytný dům a škola. V letech 1981–83 a 2010 prošel dům rozsáhlou rekonstrukcí a od roku 1984 je využíván jako muzeum.

    • Hostinec Wilder Mann

      Budova byla postavena v roce 1507 jako sídlo kurfiřtského perkmistra a mincmistra ALBRECHTA VON SCHREIBERSDORFA. O 100 let později, od roku 1604, sloužila jako hostinec. V 18. století došlo ke sloučení se sousední budovou. V roce 1835 bylo přistavěno třetí patro. Úprava fasády proběhla v roce 1920. Jedná se o protáhlou stavbu s dvanácti osami a valbovou střechou. V přízemí se nachází různé klenuté místnosti, chodba je zdobená sklípkovou klenbou. V restaurační místnosti je bohatě zdobený dřevěný trámový strop.

    • Městská knihovna (dříve hostinec U Zlaté husy)

      Kolem roku 1500 postavil HANS STRUNTZ velkou kamennou jednopodlažní budovu. V přízemí byla použita pozoruhodná sklípková klenba. Jen několik let po stavbě domu, v roce 1508, byl jako nový majitel uveden hornický podnikatel LORENZ PFLOCK, který nechal dům rozšířit. K majitelům domu později patřili i UTHMANNOVI. Po roce 1847 byla dvoupatrová budova rozšířena o třetí patro. Od roku 1935 sídlí v této budově knihovna – dnešní městská a krajská knihovna. Dominantní budovu zdobí vstupní portál s lomeným obloukem a vstupní halou, která byla dříve využívána jako průjezd. Z ní odbočuje přístup ke schodišti. Místnosti v přízemí se vyznačují sklípkovými a hvězdicovými klenbami. Klenba se nachází i nad schodištěm. V horním patře je historický kazetový strop. Dveře jsou vsazeny do portálů se zdobeným ostěním.

    • Dům Lazara Erkera

      Tento dvoupodlažní měšťanský dům je rozsáhlá, mohutná stavba, jejíž základy pochází nejpozději ze 16. století. Vyznačuje se silným základním zdivem postaveným na historických sklepních klenbách. Dům, který byl několikrát poškozen při požárech, prošel později novými přestavbami a stavebními úpravami. Nejvýznamnějším majitelem domu byl annaberský rodák LAZAR ERCKER (* okolo) 1528, †1594). ERCKER, který působil jako mincmistr a prubíř v Drážďanech a později v Kutné Hoře či v Goslaru, patří k nejvýznamnějším synům horního města Annaberg. Mezinárodní slávy dosáhl díky své Knize o prubířství, která poprvé vyšla v roce 1574 a dočkala se několika reedicí.

  • Hornická krajina Frohnau

    Hornická krajina Frohnau je rozsáhlé území s haldami, a to s malými násypy z podpovrchových rudných žil z 15. až 17. století, s většími, od 18. století zakládanými haldami hlavních šachet, i s velkými výsypkami z dob těžby uranových rud. Původní, k šachtám patřící důlní objekty se s výjimkou budov v okolí dolů Malwine a Markus Röhling nedochovaly. Nad ústím štoly č. 81 se vchází do prohlídkového dolu Markus Röhling. Jižně od něj se nachází ústí vlastní štoly s celkovou délkou asi 8,6 km.

    • Štola Markus Röhling

      Při návštěvě našeho dolu si můžete po asi 600 m dlouhé jízdě důlní dráhou prohlédnout působivé památky z doby těžby stříbra a kobaltu mezi lety 1733 a 1857 a těžby uranu společnosti SAG Wismut. Hlavní atrakcí je určitě 9 m vysoké vodní kolo, které bylo postaveno jako věrná, plně funkční kopie členy sdružení Verein Altbergbau. Při malé obchůzce po areálu dolu pak najdete ještě mnoho originálních strojů z dob hornické činnosti společnosti Wismut.

      Součástí podpovrchového návštěvního dolu je řada strojoven a komor na vodní kola i různé nálezy získané během ražby či těžby. Návštěvní důl je přístupný přes štolu 81, která vznikla v souvislosti s dobýváním uranu v posledním období těžby. Fungovala jako směrná chodba a byla přímo propojená s nově vyhloubenými šachtami 79 a 117. Příčná chodba, která je pro návštěvníky zpřístupněna jen zčásti, má celkovou délku 903 m. V současné době lze zajet důlní drahou do přední části příčné chodby. Nově vyzděné ústí štoly 81 je současně vstupem do návštěvního dolu. Jižně od něj se nachází historicky významné ústí štoly Markus Röhling, která byla původně založena jako štola sv. Anny a celkem se táhne do délky téměř 8,6 km. Vyzdívka ústí štoly pochází z roku 1831. Ve venkovních prostorách u návštěvního dolu se nachází povrchový technický park. Cáchovna postavená v údolí řeky Sehma slouží jako moderní funkční budova pro návštěvní důl.

    • Frohnauský hamr – železný hamr

      Frohnauský hamr (Frohnauer Hammer) sestává z železného hamru s příkopem, malé budovy s dílnou a panského domu. Hamr vzešel z obilního mlýna, jehož počátky údajně sahají až do raných dob vesnice Frohnau. Po objevení stříbrných rud byla v roce 1498 v přístavbě mlýna zřízena mincovna, která se pak v roce 1501 či 1502 přestěhovala do jednoho z domů na annaberském náměstí. Koncem 16. století mlýn zchátral. V roce 1621 došlo k zásadní přestavbě na hamr, ve kterém se krátkou dobu kovalo stříbro, později měď a nakonec železo. V roce 1692 hamr vyhořel a krátce poté byl znovu obnoven. Provoz hamru byl ukončen v roce 1904. Pak jej získal hamernický spolek založený roku 1907, který už v roce 1910 zřídil v hamru muzeum. Hamr poháněný vodní energií má půdorys ve tvaru písmene L, je postaven z lomových kamenů a má valbovou střechu pokrytou šindelem. Hamr byl poháněn vodou z řeky Sehma, která byla vedena samostatným příkopem od jezu umístěného asi 300 m nad hamrem.