Buchholz, původně založený v roce 1495 pod názvem „St. Katharinenberg im Buchholz“, se díky bohatství nerostných surovin rozvinul do malé hornické osady. O době těžby stříbrné rudy v raném 16. století svědčí městský sálový kostel se svým kulturně-historicky významným hornickým oltářem. Ze stejné doby pochází bývalé popraviště, nacházející se uprostřed hornického území a označené dvěma na skále umístěnými deskami. V poslední fázi těžby vznikly při dobývání uranu kuželovité haldy, které se v Krušnohoří zachovaly již jen zde.

  • Main Elements
  • Interactive Map
  • Důl Alte Thiele

    Jižně od Galgenhöhe neboli Šibeničního vrchu, buchholzského popraviště, se nalézaly doly Alte a Flache Thiele. Zpočátku probíhala v této oblasti těžba cínových náplav. Jejím dokladem jsou rýžovnické kopečky v buchholzském městském lese. Nejpozději v 16. století se začalo i s dobýváním ložisek cínové rudy. Doly byly pojmenovány podle hlavních těžařů, rodiny Thielových. Těžba cínové rudy byla několikrát přerušena a ukončena v roce 1801.

  • Popraviště

    Popraviště města Buchholz se nacházelo jihozápadně od města na Šibeničním vrchu neboli Galgenbergu. Vedle názvu tohoto místa připomínají někdejší popraviště také šibeniční kameny. Jedná se o velkou skálu, do které jsou vytesaná písmena a letopočty z 15. a 16. století.

  • Kuželovité haldy šachty 116

    Dvě kuželovité haldy, které utváří charakter okolní krajiny, jsou výraznými svědky intenzivní těžby uranové rudy v polovině 20. století v buchholzském katastru. Haldy pochází z krátkého, pouze jedno desetiletí trvajícího období průzkumných a těžebních prací na šachtě 116, která do roku 1957, kdy byl její provoz zastaven, dosáhla celkové hloubky 186,7 m.