Více než 550 let trvala hornická činnost v okolí Altenbergu. Z ložisek cínové rudy patřících mezi největší na světě se za tu dobu vytěžilo na obou stranách česko-saské hranice více než 100 000 tun cínu. Významné památky jako prádlo IV v Altenbergu, důlní zařízení v Zinnwaldu a zámek a městský kostel Lauenstein dokumentují hornickou činnost, používané technologie, báňskou správu a úzké vztahy mezi saským a českým územím.

  • Main Elements
  • Interactive Map
  • Pinka

    Po objevení ložiska kolem roku 1440 byla v oblasti dnešní pinky zahájena těžba cínu. Dobývání rud probíhalo převážně metodou „sázení ohněm“ (žárové dobývání). Po odvezení vytěžené rudy zůstaly dutiny (tzv. rozšíření). Ložisko se táhlo skrze tato rozšíření, takže zbývající pilíře nedokázaly tíhu nadložní vrstvy unést. Již v 16. století došlo k prvním závalům. Největší zával nastal v roce 1620. Byly při něm zničeny velké části bývalého dolu a na povrchu se vytvořila dvouhektarová trychtýřovitá propadlina. Dnes se pinka rozprostírá na ploše asi 12 hektarů, v průměru měří 400 m a je asi 160 m hluboká.

  • Prádlo IV

    V 16. století byla v Krušných horách vyvinuta mokrá metoda drcení železné rudy, která se později rozšířila po celém světě. Představitelem mokrých stoup typických pro Krušnohoří je historické Prádlo IV v Altenbergu. Prádlo bylo v provozu až do roku 1952, poté bylo jako technická památka rekonstruováno a od té doby slouží jako muzeum.

  • Příkop Aschergraben

    Umělý vodní příkop Aschergraben představuje jedno z nejvýznamnějších technických děl z raného období altenberské těžby. Jedná se o nejstarší vodohospodářskou stavbu altenberského důlního revíru. Příkop byl vybudován v letech 1452 až 1458 a po dobu více než 500 let spolehlivě dodával vodu pro pohon vodních kol a úpraven. Příkop přiváděl vodu z oblasti hraničních lesů u českého Cínovce na vzdálenost 7,4 km do Altenbergu, sklon koryta se pohyboval od 0,3 do 0,6 %. Po ukončení těžby již nebyla voda přiváděná příkopem Aschergraben potřebná, přesto se příkop dosud dochoval jako funkční vodní dílo.

  • Vereinigt Zwitterfeld zu Zinnwald

    Hornictví v Zinnwaldu reprezentuje dobývání cínu, wolframu a lithia. Kvůli odvodnění dolů byla v 17. století (1686) vyražena štola Tiefer Bünau Stollen. V polovině 19. století byla vyražena štola Tiefer Hilfe Gottes Stollen. Na počátku 20. století byly postaveny moderní důlní budovy, ke kterým patří také vstupní budova u štoly Tiefer Bünau Stollen. Budovy a zařízení dolu Vereinigt Zwitterfeld včetně štol Tiefer Bünau Stollen a Tiefer Hilfe Gottes Stollen jsou v současnosti využívány jako prohlídkový důl.