Krušnohoří – hornická kulturní Krajina

První nálezy stříbra u dnešního Freibergu v roce 1168 měly zásadní a trvalý vliv na rozvoj celého Krušnohoří. Od té doby proudily do nového hornického regionu tisíce horníků, obchodníků, řemeslníků a dobrodruhů na cestě za prací, štěstím a bohatstvím. Během následujících staletí se hornictví rozšířilo po území celých hor a vedlo k založení četných horních měst a hornických sídel jak na saské, tak i na české straně Krušných hor.

V důsledku geografického rozmístění ložisek zde vznikaly hornické oblasti, jež byly od sebe zřetelně oddělené. Kromě stříbra a cínu se těžily, tavily a dále zpracovávaly také další rudy jako arzen, olovo, železo, kobalt, nikl, uran a zinek, ale i nerudní suroviny jako vápenec, kaolin, jíl a černé uhlí. V průběhu staletí zažívalo hornictví v Krušnohoří opakovaně vzestupy a pády, které lze rozčlenit do šesti časově ohraničených těžebních období. Uzavřením uranových dolů a posledních cínových dolů v letech 1990/91 hornictví v Krušnohoří v podstatě skončilo. Celosvětový růst cen surovin však v nedávné době vedl k novým průzkumům ložisek a k otevření prvního nového dolu na fluorit a baryt u Oberwiesenthalu. Již od 18. století a ve větší míře od začátku industrializace kolem roku 1800 se v Krušnohoří vyvinula z hornictví nova odvětví řemeslné a průmyslové výroby, která dodnes utvářejí ekonomickou strukturu regionu, jenž je jedním z nejhustěji osídlených evropských pohoří.

Hornictví bylo po staletí nejdůležitějším motorem rozvoje Krušnohoří na obou stranách česko-německé hranice. Více než 800 let těžby přitom trvale ovlivnilo území a jeho obyvatele, ale i celkovou kulturu regionu a dalo vzniknout významné hornické kulturní krajině, jež obstojí i v mezinárodním srovnání. Ještě dnes je v regionu v mnoha oblastech každodenního života vliv těžební činnosti patrný. O výrazném vlivu hornictví v regionu svědčí nejen velký počet dochovaných významných památek, ale také aktivní péče o umělecká řemesla, zvyklosti a tradice, jež vycházejí právě z hornictví.

Úsilí o zápis Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO je jedinečnou šancí, jak zachovat oblast Krušnohoří jako živoucí, stále se rozvíjející kulturní krajinu mimořádné univerzální hodnoty pro dědictví lidstva, jak obrátit na tento region celosvětovou pozornost a dát mu nové impulzy pro jeho další rozvoj.

creation:  599media GmbH