Snad žádný jiný hornický region světa nepřispěl k rozvoji montánních věd a geologie, ke vzniku báňského vzdělávání nebo k ekonomické, právní a správní státnické činnosti raného novověku tolik jako Krušnohoří. Tento vývoj dodnes souvisí se jménem humanistického učence Georga Agricoly (1494–1555), se založením první báňské vysoké školy na světě ve Freibergu (1765), s krušnohorským horním právem jako jednou ze základen rozvoje evropského horního práva a se vznikem ekonomicky a technicky vzdělaného státního správního aparátu k zajištění důležitých zdrojů příjmu rozvíjejícího se saského státu a rakousko-uherské monarchie. Hornictví bylo hybnou silou ekonomického růstu regionu a položilo základní kámen pro dnešní ekonomickou strukturu Krušnohoří. Rozvoj hornictví přispěl významně k tomu, že se Míšeňské markrabství (a později Saské vévodství, kurfiřtství a království) stejně jako Království české staly ekonomicky, kulturně a politicky významnými region střední Evropy.

Georgis Agricola im Schneeberger Rathaus
Hauptgebäude der TU Bergakademie Freiberg
Kunstrad Markus-Röhling-Stolln in Frohnau
Pochwerk Wäsche IV
creation:  599media GmbH