Již v 16. století využívali horníci ve volném čase nebo i v době, kdy byli bez práce, svou z hornické profese získanou zručnost opracovávat kámen a dřevo, aby si tak řemeslnou činností hlavně v oboru řezbářství zajistili další, případně nový příjem. Zobrazovaly se motivy pracovního světa horníků, horníků samých nebo také zvláštních událostí jako například vánočních oslav, a vzniklo tak jedinečné krušnohorské lidové umění. Kromě dřevořezby vynikla také textilní výroba s paličkováním krajek, malba na sklo nebo cínařství. Motivy z pracovního i soukromého života horníků navíc ovlivnily i rozvoj lidového básnictví a lidové hudby v Krušnohoří. O těchto často dosud živých tradicích a jejich historii svědčí nejenom významné sbírky lidového umění například v Městském a hornickém muzeu ve Freibergu, Muzeu hornického lidového umění ve Schneebergu nebo v Manufaktuře snů v Annabergu, ale hlavně také tradice hornických průvodů a písní a oslavy poslední směny horníků před Vánoci (Mettenschicht), zachovávané a opečovávané především hutními a horními bratrstvy nebo jinými spolky a skupinami. Výrobky lidového umění vzešlé z hornictví nebo jím inspirované, jako jsou figurky horníků, obloukové svícny, vánoční hory, pyramidy, přenosné modely dolů, kouřící panáčci a louskáčky na ořechy, patří k jedinečné tradici Krušnohoří, která každoročně vrcholí v době Vánoc.

Bergmusikkorps
Erzgebirgisches Brauchtum
Erzgebirgisches Kunsthandwerk
Holzkunst im Reifendrehwerk in Seiffen
creation:  599media GmbH